22.11.2018
Podzimní část fotbalové III. třídy je minulostí, není proto na škodu se za uplynulým obdobím podrobněji ohlédnout. Hořepník dvě sezony v řadě třel bídu a patřil spíše k podprůměru soutěže. Letní příchody několika hráčů vesměs s hořepnickou minulostí však týmu podle očekávání prospěly, a tak se zelenobílí i přes špatný vstup do soutěže nakonec vyšplhali až na solidní čtvrtou příčku třetitřídní tabulky. Hořepník se po celý podzim mohl spoléhat na výbornou hru defenzivní složky mužstva, naopak směrem dopředu je stále co zlepšovat.
Sokolíkům se dařilo hlavně v domácích zápasech, při kterých si připsali cenné skalpy Nového Rychnova, Budíkova či Horní Vsi. Zklamání z výsledku i z předvedené hry přinesly duely s Božejovem a závěrečné vystoupení v Žirově. Smolné a zbytečné pak byly ztráty bodů v Želivě a v Humpolci. I přes dílčí neúspěchy je konečná čtvrtá příčka solidním odrazovým můstkem pro jarní atak některé z medailových pozic. Více se o podzimním průběhu sezony dočtete v článku, který na webové stránky vložíme během následujících dní.
Rozpačitý vstup do sezony
Ambiciózní Hořepník vstoupil do nové sezony těžkým domácím zápasem proti Počátkám, který by se dal charakterizovat jako zápas dvou rozdílných poločasů. Hořepnické mužstvo dominovalo v úvodním dějství, zásluhou povedené střely Martina Jelínka šlo také do vedení. Po změně stran se ale již hrálo podle počáteckých not. Hosté svůj vytrvalý nápor vyjádřili vyrovnávací brankou, další šance však Spartakovci nevyužili. Hořepník tak v úvodním klání proti kvalitnímu soupeři vydřel cenný bod.
V dalším kole cestovali zelenobílí do Senožat, kde se utkání proti outsiderovi soutěže odehrálo na nekvalitním terénu, který vyhovoval spíše domácím. Hořepničtí se s nástrahami hrbolatého a bahnitého hřiště neuměli popasovat, zápas nevalné úrovně však nakonec se štěstím dovedli do vítězného konce, když branku znamenající přísun tří bodů vstřelil deset minut před koncem Míra Přitasil.
Ve třetím kole si Hořepník připsal první porážku, když podlehl Božejovu. Výsledek 1:4 plně odpovídal dění na hřišti, hosté si zejména v první půli s domácí jedenáctkou hráli jako kočka s myší. Po této blamáži následovala cesta na pouťový zápas do Želiva. Tam Hořepník podal výrazně zlepšený výkon, na body to ale opět nestačilo. Porážka v poměru 2:3 byla pro hostující mužstvo smolná a nezasloužená, což ostatně po zápase potvrdili i hráči soupeře, kteří ocenili kvalitní fotbal v hořepnickém podání.
Hořepnické zmrtvýchvstání odstartoval skalp Horní Vsi
Po sérii nezdarů přišel zápas pravdy. Hořepníku se v pátém kole postavil do cesty v tu dobu soupeř z nejzdatnějších, neporažený lídr z Horní Vsi. Utkání Hořepničtí začali v křeči, hned v úvodní minutě totiž inkasovali lacinou branku. Zelenobílému souboru se ale povedlo ještě v průběhu první půle získat vedení na svou stranu, dvěma góly po přestávce pak domácí ještě vyšperkovali svůj zdařilý výkon.
Hořepník své ambice potvrdil i o týden později, kdy si dojel pro tři body do nedalekých Košetic. Proti místní rezervě rozhodl raketový vstup do zápasu, ve kterém svěřenci trenéra Pechka získali dvoubrankové vedení. V první půli však přišli o zraněného kapitána Ondru Petrů, jenž poté citelně chyběl ve zbývajících podzimních duelech.
Vzestup třetitřídní tabulkou pokračoval i po dalších dvou zápasech, které Hořepník sehrál před vlastními fanoušky. Povinné tři body proti rezervě Černovic, na které se však Sokolící natrápili víc než běda, bylo zapotřebí potvrdit i v následujícím duelu s nevyzpytatelným Budíkovem. Hořepnickým opět vyšel úvod, dva slepené góly nasměrovaly hořepnické ke čtvrté výhře v řadě. Poté sice hosté škrábali, kousali, budíkovský vzdor však razantně utnul dvacet minut před koncem Míra Přitasil, jenž nejprve připravil branku pro Tomáše Dlouhého a záhy soupeře čtvrtým gólem sám dorazil.
Nepovedené venkovní duely vrátily hořepnické zpět na tvrdou zem
Že po hodech většinou přichází půst se hořepničtí fotbalisté přesvědčili v závěru podzimu. Po čtyřech výhrách v řadě přišel souboj s úřadujícím mistrem soutěže, humpoleckým A.F.C. Pod Orlík přicestovali hosté v oslabené sestavě, přesto měli duel víceméně pod kontrolou, když domácí střelce držela na uzdě dobře pracující obranná hráz hořepnického mužstva. Svůj den ale tentokrát neměli ofenzivní hráči, kteří nedokázali herní převahu brankově vyjádřit. Fotbalový bůh byl podruhé v sezoně k hořepnickým nemilosrdný a stejně jako v Želivě dopustil bolestnou prohru o jeden gól.
Předposlední zápas podzimu nabídl pouze poločas. V něm Hořepničtí zcela zaskočili vedoucí tým tabulky z Nového Rychnova. Zelenobílí z mnoha šancí vstřelili dva góly, což těžce rozdýchával zejména hostující trenér Chalupa, po jehož běsnění došlo k incidentu, který duel předčasně ukončil. Kontumační výhra byla poté připsána domácímu mužstvu.
Závěrečné podzimní klání pak bylo pro hořepnický tým klíčové z hlediska postupových ambicí. Zápas o šest bodů bohužel hořepničtí hráči sabotovali, když do Žirova přijeli se sestavou plnou náhradníků. Absencemi zdecimovaný tým neměl proti druhému mužstvu tabulky sebemenší šanci na úspěch, prohra o tři góly by se dala označit za milosrdnou.
V konečném podzimním účtování čtvrté místo a zisk 19 bodů ale rozhodně nejsou špatným počinem. V bitvě o dvě postupová místa sice mají Hořepničtí osmibodový deficit, který se bude likvidovat jen stěží. Na třetí Počátky však zelenobílá armáda ztrácí pouhé čtyři body, takže jarní boje by z hořepnického pohledu měly přinést zajímavou bitvu o bronzový stupínek. V závětří však číhá smečka pronásledovatelů, před kterými se Hořepničtí budou muset míti na pozoru…